Ve čtvrtek 11. 4. 2024 se konal 4. ročník LI SUMMITU. Byla jsem zatím na každém. A rozhodně půjdu i na ten v roce 2025, který už organizační tým stihnul vyhlásit. A jestli mě zrak nešálí, dokonce prosáklo, kde bude. A protože spousta z vás si tuhle akci nechala ujít, oblažím vás svými dojmy, postřehy a taky chválou na organizátory. Přidám pár LinkedIn tipů z vlastní dílny. Sou lets gou.
Duo JéJéJéKá nikdy nezklame aneb miluju data
Celou konferenci otevřela přednáška mých oborových kolegů, trochu i konkurence, ale ze všeho nejvíc super profíků na LinkedIn v jeho nejpokročilejší úrovni. Co se týče LinkedInu, patřím na naší CZ/SK, podobně jako třeba Michal Miki Plichta®, k těm nejdéle působícím specialistům na trhu. A FUTURE SALES a jejich zakladatele Jiří Jambor a Jan Kyselý chovám ve velké profesní úctě.
Takže pokud jste na LinkedInu tak dlouho jako já, může vás zaskočit, že kluci přišli s obligátními basic radami:
upravte si vhodnou profilovku;
věnujte pozornost banneru;
a to „motto“ není prostor pro nějaký debilní citáty, ale dejte si tam něco smysluplnýho: co děláte, jakou hodnotu přinášíte svým zákazníkům.
K tomu nám pánové ukázali zajímavá data o uživatelích z CZ/SK scény.
V první chvíli jsem si říkala: „Sakra, abych se dozvěděla tohle, nepotřebuju být na LISUMMITU.“ Jenže jsem si po chvíli vytáhla hlavu ze zadku a uvědomila si, že nejsem cílovka. A že i po těch letech s klienty řeším to samé. Ty stejné základy. A že i po těch letech přijdou lidem přesně tyhle rady objevné, zásadní a důležité.
Rozšiřujte si síť spojení, nebo se na to vyprdněte
Jsem nadšená, že od kluků zaznělo několik za mě klíčových věcí, které učím i naše klienty. Jendou z těch věcí je soustavné rozšiřování sítě. Tady se s klukama beze zbytku shoduju. Správná sranda s LinkedInem začíná někde kolem 3.000 spojení.
Na druhou stranu dodávám, nejste tady na lovu Pokémonů. Není vaším cílem spojit se každým. Budujte si opravdu relevantní síť. I to je důvod, proč třeba ani já po těch letech na LinkedInu nemám 30.000 spojení. Prostě Citron není pro každýho.
LinkedIn z vás chce udělat závisláky, bez komentování obsahu druhých si moc nevystačíte
Tohle je něco, na čem mi často kulhají naši klienti. My totiž jako agentura nechceme dělat tzv. „community management“ za klienty. Upřímně, my už dnes ani neděláme obsah ZA klienty. Pracujeme na tom společně.
Jenže stále k nám chodí poptávky, nebo to klienti na začátku prostě zkouší, hodit všechno na nás jako na agenturu. Za mě je to cesta do pekla. A jsem nadšená, že kluci, kteří spravují profily podstatně větších firem, to potvrzují. Ostatně to o chvíli později potvrdil i CEO naší jedné z největších bank.
Takže pokud chcete LinkedIn využívat pro byznys, nábor nebo jen budování značky, musíte pracovat na komunitě. A pokud chcete budovat komunitu, musíte se do ní sami zapojit, být aktivním členem. Fakt nestačí tapetovat zeď vlastními příspěvky a čekat, že si ty výsledky vysedím. Je to jako v offline byznyse. Musíte to odmakat.
Přesně to učím klienty v rámci firemních týmů na školeních a workshopech, učím to svůj tým a radím to klientům na konzultacích.
Přednáška na úvod byla opravdu skvělá. A protože jsem byla u kluků na navazujícím odpoledním workshopu, ještě o JéJéJéKáčkách budu mluvit.
Forbes na LinkedInu i na pódiu působí nejistě
Tady si to asi slíznu a mám takovej pocit, že jestli někdy budu chtít být ve Forbesu, tak po tomto odstavci mě asi už nikdy nepozvou grátis, a co víc, když bych si tam ten PR výstup chtěla zacvakat, místo slevy dostanu vysokopindační přirážku.
Předně bych chtěla říct, že stát na pódiu, když nejste trénovaný spíkr, to se vám klepou kolena, nohy jsou jak ze želé a žaludek se vám svírá tolik, že se bojíte, že tam hodíte šavli do davu. Teda já přesně takovou trémou vždycky trpím. Takže bych strašně chtěla pochválit Kateřina Petroušková, protože to je prostě výstup z komfortní zóny.
Leč přednáška mi prostě přišla nejslabší. A to zejména obsahem. Víte, když jste Forbes a děláte rozhovory s lidmi, kteří vás prostě prodaj, i kdybyste nechtěli, bylo by fakt smutný, nemít na LinkedInu tu pozornost, kterou tam Forbes Česko má.
Navíc jako byznys-společenské médium si můžete dovolit vytahovat na světlo silná a kontroverzní témata, která poutají pozornost sama o sobě. Ba co víc, byste to dělat měli a je skvělé, že to Forbes dělá. Přesto postavit přednášku na tom, že příspěvky s Kijonkovou frčí, mi přišlo strašně slabé.
Možná bych, a to i pohledem laika nebo LinkedIn začátečníka ocenila, jak ty věci vznikají. Kolik času to zabere. Nebo třeba ukázat benchmark ve srovnání s jinými mediálními domy. Protože, a tady tomu mýmu pindání nasadím korunu, podstatně menší redakce Heroine.cz dělá podobně skvělou práci (čtěte lepší).
Influenser sem, inteligenser tam, nějakej ten „ser“, kam se podívám
Musím říct, že jestli je mi nějaké téma vzdálené, tak jsou ty věci kolem gryndýlu a ekoterorismus je mi cizí. A proto je Soňa Klepek Jonášová v mých spojeních. Ráda se od odborníků dozvídám o tématech, o kterých vím tužku. Soňa si mě získala, páč je to zatraceně dobrá řečnice a navíc o těch eko-bio-future věcech mluví jazykem, kterýmu rozumím.
V jejím podání najednou nemám rudo před očima, jako když někde vidím tu malou copatou afektovanou Grétčen. A navíc mi přijde boží, že Soňa s vámi zavede smalltalk klidně u umyvadla na WC a netváří se, že jí to vadí, když na ni na tomto místě někdo začne mluvit.
Toalety v Kachlíčkárně mají jeden boží benefit. Voní to tam taková ta Tuti-Fruti žvýkačka. Miluju to.
Navíc se mi opravdu líbilo, jak pěkně Soňa otevřela svou přednášku storytellingem o Janu Ámosovi Komenském. A volně navázala na myšlenku, že bychom víc ne influenceři (ovlivňovatelé) měli být inteligencery, tedy těmi, kteří přináší hodnotu.
Mám to nastavené podobně jako Soňa. Já totiž všem těm influencerům záměrně měním to cer na ser. Většina mi totiž přijde jako taková parta samoserů, kteří žádnou hodnotu nepřináší. Kupují si naši pozornost jenom proto, abychom si my kupovali věci, které prostě nepotřebujeme. A i když v tom gryndýlu jsem děsná lama, tomuhle rozumí i ignorant jako já.
Autenticita není o tom, abyste pustili do světa každou blbost, co se vám urodí v hlavě
Přednášku Matěj Matolín jsem stihla jen z části a mrzí mě to. Protože to, co jsem stihla, to bylo silný jak tři dny taženej vývar z kostí.
Jsem fakt hodně ráda, že od matadorů jako je Matěj, zaznívá ta potřeba té autenticity, konzistence a práce s komunitou. Matěj taky zasekl od employer brandingu a já ho musím podtrhnout: autenticita nejsou kuchyňkové fotky a podobné blbiny. To nikoho nezajímá. Autenticita není to, že se světem sdílíte každou banální sračku, co vám proletí hlavou.
Je to, že si stojíte za tím, kdo jste vy, kdo jsou lidé ve firmě, jejíž barvy hájíte. A že to každý týden není jinak. Že když v inzerátech tvrdíte, že jste friendly lidi, který nefrčí na korporátní štábní kultuře, že nejpozději na pohovoru se člověk nezvrátí na židli z korpo otázek jak vystřižených z učebnice.
A naopak, když lidem slibujete start-up prostředí, že to neznamená, že nemáte procesy a pravidla, protože mít bordel ve firmě není cool.
A že prodávat jde sociálně, aniž byste byli jak chodící katalog zboží a služeb. Protože ta komunita, ta je cestou k výsledku. Že si ji ňuchňáte, že se o ni staráte. Já bych to přirovnala, jako když krmíte toulavou smečku psů.
Na začátku je jeden, dva. Později začnou chodit další. Možná na vás na začátku vrčí. Ale když vydržíte, tak se z nich stanou roztomilí společníci, kteří vás zahrnou chlupatou láskou a rozverným plácáním ocasu, kdykoliv vás vidí. A rozštěkaj to po okolí dalším. A kdyby se snad našel někdo, kdo vám bude chtít ublížit, tak to bude ta smečka, která se o to postará. To je komunita.
Coffee break padl pod náletem hladových kobylek
Musím říct, že bych chtěla zdrbnout organizaci. Jenže nemůžu. Pokaždé, když přinesli jídlo, a věřte mi, já se k němu hnala, bylo fuč. Takže netuším, jestli bylo dobrý. A ten vyškrábanej trošek brsalátu s pidiřízečkem, který jsem ukořistila, není repre vzorek. Navíc jsem si u toho pultu s jídlem připadala jako u nás v Kauflandu, když maj slevu na mandarinky.
Babky to berou po kilech, ačkoliv jim to doma asi stejně shnije, ale vy si chcete sáhnout pro tu jednu jedinou mandarinku a někdo vám ji holí (teda v tomto případě vidličkou) vyrazí z ruky.
Na druhou stranu, a to já jako networker oceňuji, že se spoluorganizátorce Lenka Černá podařilo konečně letos Martin Hošek přesvědčit, že fakt byla after párty. A byla skvělá. Byla skvělá o to víc, že letošní účastníci zažili jednu věc: Martin byl přítomen a byl sociální a společenský.
Kdo Martina neznáte, tak se možná podivíte. Já Martina sice neznám dobře, ale za to dlouho a tak čert vezmi sežraný jídlo, protože společnost organizátorů byla to nejvíc, co si odnáším a děkuji za to.
A protože i já sama jsem spoluorganizátorkou konferenčního počinu B2B KONFERENCE: Pochopení úspěchu i neúspěchu přináší byznys, tak taky vím, jak těžký a náročný je všechno podchytit tak, aby nikdo nikdy na nic nepindal. Ona se vždycky najde nějaká upindaná Citronová, která si tu práci dá, aby něco opindala. 🤣🫣
Navzdory pár mým hnidopišským poznámkám, tu chci vyšvihnout velký respekt pro Martina Hoška, kluky z FUTURE SALES a celou partu ÚČETNÍ V SUKNI, protože letošní #LiSummit2024 se opravdu vyvedl. A slibuju, že nevynechám ani ten v roce 2025.
Kdybych ho neviděla na živo, myslela bych si, že je to robot z budoucnosti
A ne, Filip Drimalka nám všem skutečně ukazuje jen a pouze #BudoucnostNePráce. Jinak je z masa a kostí. Ačkoliv, chtěla jsem si šáhnout, ale někde mi utekl. Jeho přednáška byla nabušená tipama, jak si na nejen LinkedInu sakra ulehčit život. A řeknu vám, že tady i LinkedIní matadorka koukala s otevřenou hubou a litovala, že rovnou nepustila nahrávání.
Filipova přednáška mi vytáhla na světlo světa vzpomínku. Myslím, že to bylo ještě před Covidem, nebo možná během něj, ale Digiskills si mě najali na školení na LinkedIn, a to v čele s Jan Dolejš a Hana Púllová. Když jsem na #LiSummitu viděla, jak to dělá Filip a tuším, že celé Digiskills i Digitask CZ, musela jsem si položit otázku, co já je to proboha tehdy školila? 🫣🤣
A je mi víc než jasné, že moje firemní prasátko, ve kterém šetřím na různé seberozvojové věci, dostane novou položku. Protože já se to chci pro sebe i pro naše klienty takhle přesně naučit. My umíme ten obsah, ale tu automatizaci, tu ne. Děláme všechno ručně.
Automatizace, šetření času, tam kde já můžu sedět na schůzce a přitom vám poslat třeba odkaz na naše nové diskuzní forum #Kyselýkoutek, to je prostě sexy.
Málem přijela i slepice, ale nedostala vízum
A tak jsme se museli spokojit „jenom“ s Michal Miki Plichta®. Troufám si říct, že Miky je regulérně první CZ/SK LinkedIn specialista vůbec. Když jsem v roce 2011 přišla poprvé na LinkedIn, hledala jsem lidi, kteří by mi trochu víc ukázali, o čem to tu nejen je, ale o čem to tu může být.
A někdy v 2012 jsem narazila na Mikyho. První, kdo v češtině (teda pardon, ve slovenštině) ukazoval, že LinkedIn není jen databáze CVček.
Přiznám se, že Miky tvoří typ obsahu, který je sice vtipný, kreativní, ale já bych na to neměla koule. A i když říkám tohle, považuju Mikyho za jednoho z nejinspirativnějších tvůrců a profíků, které byste měli sledovat, poslouchat a brát si od něj to užitečné pro sebe. Protože tak to dělám i já. A to samé říkám svým klientům na konzultacích a školeních, když dávám tipy, koho stojí za to sledovat, protože svou práci dělá sakra dobře, a přináší výsledky sobě i svým klientům.
O to větší hrdost jsem pocítila, když mi můj klient poslal na WhatsApp fotku z Mikyho odpoledního workshopu a já tak zjistila, že i já se objevuji v Mikyho prezentacích jako někdo, koho stojí za to sledovat. Nebudu lhát, tenhle egosamožroutskej odstaveček jsem si nemohla odpustit. 🤣😈
Když budete sledovat Mikyho videa, jeho stavbu komunikace, najdete mnoho neotřelých nápadů, jak se odlišit. Na pódiu pouštěl mmj. moje oblíbené video, kde upozorňuje na zajímavý a podceňovaný reklamní prostor. Jen se podívejte.
A pokud si kladete otázku, co to mám s tou slepicí v nadpisu, tak se podívejte na Mikyho videoupoutávku na #LiSummit2024. Jen vás varuju, udělejte si čas, na Mikyho videokanále strávíte hodně času. 😁
Programový nášup v duchu sociálního prodávání
Když nám Martin Hosek oznámil změnu programu, lekla jsem se. Chvíli to vypadalo, že budeme mít o řečníka méně. A ono ejhle. Dostali jsme nášup zo Slovenska v osobě Peter Strcula. Toho týpka ve svítivě modrým obleku jsem si všimla hned z rána. Nešlo jej přehlédnout.
Peter nám vysvětlil, že abyste prodali, nemáte prodávat Na hlavu? Kdepak. Já s ním souhlasím. Protože u svých vlastních klientů a na konzultacích přesně tohle téma řešíme. Buď prodáváte moc a nebo vůbec.
Vy byste svůj prodej měli spojit s tématem, které bude zajímat vaše fanoušky. Však si všimněte i tohoto dílu Citronového koktejlu. Přišli jste zjistit, jestli jste o něco přišli a mimo jiné se dozvídáte o našich kurzech a akcích. Ten prodej je prostě vedlejší efekt příběhu.
Když prodáváte dobře příběhem, expertizou, hodnotou, budujete si s lidmi vztah, budujete komunitu, tak ten prodej přijde. A co víc, vy už nebudete muset prodávat a přesvědčovat své zákazníky, aby u vás nakoupili. Oni vás poptají sami od sebe. Vy už budete jen ladit podmínky spolupráce.
Takže si s lidmi povídejte, bavte je a učte je, pomáhejte jim. Oni vás odmění byznysem. LinkedIn je sice platforma pro prodej. Ale ten prodej se nakonec stejně děje v offlinu. LinkedIn je networkingová ohřívárna vztahů, které musíte přetavit do offline světa.
Roztomilej, vtipnej a lidskej žralok z Komerčky si nás omotal kolem prstu všechny
Když na pódium vešel pan Jan Juchelka, byla jsem hodně zvědavá. Jako dostat jednoho z nejvlivnějších mužů Česka na takovou konferenci, to není jen tak. A pak začne mluvit, dělá vtípky a čiší z něj, že tenhle žralok umí být i prima chlap. Prostě takovej normální jako vy nebo já.
Jsem nesmírně ráda, že taková osobnost nám předala důležité poselství: i CEO jedné z největších bank u nás si buduje komunitu a dělá si LinkedIn sám. Jasně, že je obklopený kolegy z marketingu a PR. Jasně, že mu pomáhají třeba s grafikou a nápady. Ale primární péče o vlastní LinkedIn leží u pana Juchelky.
Jasně, že to bere nějaký čas. Jenže ten čas je investice do podpory toho, co děláte. Čemu věnujete svůj čas, pozornost a podstatnou část života. Protože tak to prostě s prací je.
LinkedIn Sales Navigator JéJéJéKáčka po druhé
Pokud to s LinkedInem myslíte pravdu vážně, a opravdu si z něj chcete udělat perpetuum mobile na byznys a nábor, pravděpodobně se neobejdete bez placených účtů. Takže když jsem vybírala z dostupných odpoledních workshop, měla jsem jasno.
Nejsem příliš zdatná v analyticko-technických věcech a musím se tu sama hodně věcí učit, zkoumat a ne vždy na to je čas. Workshop z dílny FUTURE SALES byl jasná volba. Nelituju jediné vteřiny, nelituju jediné otázky a to i za cenu, že jsem asi klukům i spoluúčastníkům mohla připadat otravná. Ale já si to za svý prachy a čas chtěla vytěžit. Ostatně proto jsem do toho šla.
Srovnání placených účtů a proč a který mít
Víte jak poznáte profíka? Že se nebojí říct, že něco neví a že si sám některé informace doplňuje jinde. Takže když nám na workshopu kluci představili svoje srovnání placených účtů, dodali, že tu recruiterskou verzi konzultovali s odborníkem na HR. Bohužel jsem si nenapsala jméno, takže vám nepovím s kým.
S klukama se jednoznačně shoduju, že kdo to myslí s LinkedInem vážně, bez placeného účtu se neobejde. A pozor, jak jednou začnete platit Sales Navigator, asi to bude navždy. Tady nám LinkedIn nachystal monetizační past vedle pasti. Ale jedno po druhém.
Kde máme s klukama lehce rozdílný pohled, tak je u premium účtů. Jan Kyselý na workshopu sdílel, že v praxi klientům nedoporučují verzi Business, protože to nedává poměr cena výkon. Tako dodal, že se nejvíc vyplatí verze Sales Navigator.
Když moji klienti nejsou ochotni investovat do Sales Navigatoru, já jim verzi Business naopak doporučuji. Osobně vidím přínos v tom, že vidíte alespoň to, kdo sleduje jmenovitě sleduje vaši firemní stránku, máte-li ji. A že vás LinkedIn tolik neomezuje limity ve vyhledávání.
Každopádně máme stejný přínos na využívání Sales Navigatoru ve chvíli, kdy chcete s LinkedInem pracovat opravdu efektivně.
Kluci nám ukázali, že o Sales Navigatoru uvažují jako o externím CRM, kde pracujete se zákaznickou segmentací a připravujete si seznamy lidí, které chcete oslovit.
Nedělejte kobercové nálety, nevyplatí se to
Mám obří radost, že i Jiří Jambor a Jan Kyselý učí své klienty, že LinkedIn není databáze studených kontaktů a klientům rozmlouvají tzv. kobercové nálety. Tedy ty techniky oslovení, které nejsou personalizované a jsou přímo prodejní na studeno. V tomto máme společnou misi. Já dnes klienty s těmito požadavky přímo odmítám. Stejně jako kluci učím, že kvalitní prodej je o budování vztahů. Protože taková praxe je v čase možná náročnější, na výsledek si chvíli počkáte. Ale odměnou za trpělivost je prodej s vyšší marží a klient méně náchylný na cenové nabídky konkurence.
Tady totiž často dochází k velkému nepochopení principů social sellingu.
Oslovíte 2000 lidí, kteří o vás v životě neslyšeli a možná se tak k 30 z nich dostanete na prodejní schůzku a z toho tak 2-3 něco opravdu koupí.
Oslovíte 200 lidí, povídáte si s nimi, budujete důvěru a vztah, a tak 100 z nich vás dříve či později o schůzku samo požádá a vy tak 30 z nich opravdu prodáte.
Zatímco ten první způsob zvládnete zprocesovat i díky různým automatizacím a nástrojům 3. stran za pár minut, v druhém případě máte práci klidně na pár týdnů až měsíců.
Jenže v tom prvním případě prodáte nejenom málo lidem za málo peněz, ale hodně z nich naštvete a přicházíte o reputaci. A vaše firma, vaše značka, vy sami nemáte nic víc a nic míň než právě reputaci. Jedině skrze reputaci budujete důvěru.
Musíme si uvědomit, že LinkedIn není to místo, kde se odehrává byznys. Je pouze jednou z mnoha zastávek, na kterých se váš budoucí potenciální zákazník musí zastavit, musí jimi projet, pokud chcete, aby došel až do cíle: nakoupil.
A některé možná budete muset svézt několikrát, než se odváží dojet až na konečnou.
V tomto ohledu vnímám absolvovaný workshop jako ten s vysokou přidanou hodnotou. Neříkám, že byl nejlepší, protože jsem jiné neviděla. Přesto své volby nelituji.
Automatizační nástroje a rutina se Sales Navigatorem
Kluci nám představili několik chytrých pomocníků z řad automatizačních nástrojů. Jak jsme se shodli, LinkedIn má většinu z nich na blacklistu. Proto je opravdu důležité využívat je s velkou opatrností a mít na zřeteli, že když vás LinkedIn počastuje varováním, měli byste od využívání těchto nástrojů hodně rychle upustit.
Přesto bych je zcela nezatracovala. Už jenom proto, že díky nim můžete získávat zajímavé datové exporty. A to se mě jako majitelce agentury hodně hodilo. My totiž vše děláme ručně a jedinou výhodou je, že jsme malí a a chceme zůstat malí.
Kdybych někdy měla ambici udělat z Citronů nový #Ogilvy, asi bych to rychle přehodnotila.
Jaké nástroje to jsou? No, abyste to zjistili, měli jste si zaplatit lístek. Stálo to za to. A nebo si zajděte ke klukům na workshop.
#LiSummit2025 prý bude
V jednom z posledních příspěvků nám Martin Hošek oznámil, že příští rok bude #LiSummit větší a ještě lepší. Mám radost. Moc bych si přála, aby se třeba vrátilo vyhlašování LinkedIn osobnosti. Radim Pařík asi nikdy neporazím, ale přiznávám, že moje ego bylo nadšené, že jsem v této anketě i já dostala svých pár hlasů. #MilujuSvůjTým
Prý bude i příští rok, lístek koupím zase mezi prvními
A pokud jste to minuli, tak já i vím, kde prý to bude. Michaela Průchová ve svém příspěvku práskla, že příští rok se potkáme v campusu ČSOB na Radlické. Jestli se tohle podaří, bude to paráda. Musím říct, že ten komplex je boží. A když jsem v pondělí školila super partu z ČSOB Stavební spořitelna, konečně jsem to viděla i uvnitř. Nádhera.
Já se přiznám, že tu Kachlíčkárnu prostě nemusím. Takže tuhle změnu uvítám s nadšením. A jestli Lenka Černá i příští rok zařídí tu výbornou after party třeba na terasách ČSOB Kampusu, tak to bude teprve pecička. 💛
Takže přátelé, příští rok opět na #LiSummitu a ještě jednou díky Martinovi Hoškovi, že to děláš, vždycky se těším.
Commentaires